Bella a Sebastián

Kamelot

1:PHaměť mě tahá za rukH4susáv a vláčí do dětstvEí,
na louku čtyřlístC#mků, co trháš pro štěsF#7tí,
Hv koutě má duše dětinsH4suská, se choulí do peřEí,
v tom tiše zaklepC#mou a stojí u dveF#7ří.
R:HmBella má a SEmebastián,
Av proudu třpytů čDekají tam,
Gnikdo balkón F#7neotvíral,
nikdo H4susnezvonil k nHám.Hm 
Úsměv důlky Emdo tváří hnal,
Av očích úžas a kDdo by se bál,
Gto nebyl sen, co k rF#7ánu se zdál,
co k H4susránu se zHdál.
2:Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí,
tma oči zavírá, jak mračna růžoví,
jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí,
můj úžas procitá, když bleskem uhodí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:13:25.003+00:00
Výsledky hledání: